tisk ]Morticia & Fester & Marten
Pro Mortyšku jsme si jeli, když jí byly tři týdny, bydlela s námi ve studentském bytě, takže nebyla zvyklá být sama. Po mnohaletých studiích :) jsme s přítelem koupili a přestěhovali se do domku a aby princezně nebylo samotné smutno, rozhodla jsem se pořídit jí kamaráda. Útulek byla jasná volba :) Na druhého pejska jsme žádné speciální požadavky neměli, tak nám přivedli Festera. Něco tak hyperaktivního jsem v životě neviděla :) Cesta domů byla se dvěma čtyřicetikilovýma pejskama trošku divoká, ale nakonec jsme dojeli celí. Fester se adaptoval neuvěřitelně rychle, jak na prostředí, na nás, tak na druhého pejska. Mortyšku miloval a bránil až za hrob. Bohužel Morticii na tomhle světě nebyl vyměřen moc dlouhý čas, před dvěma týdny ve věku tří let nečekaně umřela, což jsme psychicky nezvládali my ani Fesťa :(
Pro snadnější překonání ztráty, bolesti a v neposlední řadě učinění dobrého skutku, jsme hned jeli do útulku pro pejska nového. Zase jsme tam nejeli s konkrétními představami, jen bylo potřeba, aby se nový pejskek snesl s Festerem a naopak. Jelikož je Marty mimino, tak s přijetím dalšího pejska problémy neměl, i když ten náš trumpeta vypadal, že všechny kolem sežere :) Vysvětlili jsme mu, že Marty je kamarád, což pochopil a už bylo všechno v pořádku. Teď nám teda doma dělají radost a samozřejmě i bordel dva útuláčci :) Náš příběh není tak dojemný, jak jsou určitě příběhy ostatních pejsků v útulku, nemyslím si, že by ti naši zlobivci měli nějaká traumata či byli týraní, jsou veselí, hraví a nebojí se ničeho a nikoho. Přeju všem pejskům, aby měli takové štěstí jako ti naši ;)
