Charlie
Bití, kopání, trápení hladem a žízní, škrcení a topení bylo na denním pořádku. Osud byl však rychlejší a před akcí skončil v útulku Troja. Adoptovala jsem si ho jako již dospělého, podvyživeného, s těžkým onemocněním slinivky a střeva, psychickými problémy a údajnou agresivitou. Dobitý, i od ostatních psů z kotce a se šrámy na duši, se mi při přebírání doslova připlazil k nohám.
Doživotně bere spoustu léků a je na přísné dietě, několikrát jsme bojovali o jeho život. Spoustu utrpení si stále pamatuje a nese si ho s sebou jako břímě v různých podobách. Jeho povaha, oddanost a láska je však nevyčíslitelnou satisfakcí a je mým největším přítelem v životě.
Nikdy jsem nelitovala, nelituji a litovat nebudu, že jsem si ho vzala, udělala bych to bez váhání znova. Ze všech mých psů a jiných zvířat je to nejvěrnější a nejcharakternější kamarád, jakého si člověk může jen přát...